Tur domácí (lat. Bos primigenius f. taurus) je ochočený sudokopytnatý savec celosvětově chovaný pro hospodářský užitek. Vedle prasete je jedním z nejužitečnějších chovných zvířat. Samice se nazývá kráva, samec býk. Vykastrovaný býk se označuje slovem vůl, vůl je méně agresivní, snáze ovladatelný. Mládě se nazývá tele. Kráva, která ještě nerodila, je jalovice. Samice v říji se běhá. Gravidní samice se označuje pojmem březí nebo stelná. Samice, která porodila se otelila. Potrat (událost) se nazývá zmetání. Potracený plod se nazývá zmetek.
V zemědělství se využívá pro maso, mléko, ale i jako pracovní síla při tahání nákladů. Maso z tura domácího se nazývá hovězí, z mláďat se nazývá telecí. Své využití také najde hovězí kůže (kožené oblečení,boty), kosti (mýdla, kostní moučka). Na světě existuje řada plemen skotu, která je možno dělit podle různých kriterií. Nejčastěji je využíváno dělení plemen podle typu produkce na mléčná, masná a kombinovaná.
Základem většiny plemen domácího skotu byl dnes již vyhubený pratur (B. primigenius), jehož původní areál výskytu patrně sahal od západní Evropy po Blízký východ a Zakavkazsko. Měl výšku v kohoutku až 2 m a vážil 800-1000 kg.
Samice (krávy) jsou zpravidla březí 9-10 měsíců, v závislosti na celkovém fyzickém stavu a plemenné příslušnosti.
Naše společnost používá krávy pro údržbu krajiny v režimu ekologického zemědělství. Chováme tři základní druhy skotu a jejich křížence. První z plemen je Simentál,původ simentálského plemene je ve Švýcarsku. Již v roce 1759 mluví různá úřední hlášení o kvetoucím chovu v oblasti Simmentalu, Saan
en a Emmentalu. Původní barva simentálského skotu byla červená a bílá, příčemž sytě červená až hnědočervená převládala a
byla rušena jen bílými odznaky. Postupem doby přibývalo bílých odznaků a barva se stávala světlejší. Popis exteriéru z roku 1859 říká, že barva simentálského skotu je červenostrakatá, světle a nebo žemlově červená s bílým čelem a nosem. Světlejšímu, nebo žemlovému zbarvení byla dávána přednost. Zároveň byl kladen důraz na co největší tělesný rámec a kapacitu těla. Výborný tělesný rámec a výborná masná užitkovost simentálského skotu způsobily, že se v řadě zemí začalo toto plemeno chovat jako plemeno masného užitkového typu. Dnes je takto chováno jak v Severní a Jižní Americe, tak i v Africe, Austrálií, Novém Zélandě a Evropě. Po roce 1990 se začal chovat i v tradičních zemích s chovem červenostrakatého skotu s kombinovanou užitkovostí jako jsou Německo a Rakousko. V těchto zemích se chov Masného simentála (Fleisch fleckvieh) začal rozvíjet v souvislosti s dotační politikou EU (Nařízení rady Evropy č.1254/1999). Šlechtění simentálského skotu na jednostranně masnou užitkovost při využití původně kombinovaných vlastností tohoto skotu přineslo výsledky, které jsou srovnatelné s výsledky ostatních masných plemen skotu. Dále je to plemeno Limousine, česky též „limuzín" je masné plemeno skotu pocházející z francouzských regionů Limousin a Marche. V Čechách se úspěšně používá k zušlechťování stád a k produkci kříženců nejčastěji s českým strakatým skotem což je také případ naší firmy GONE. První rodokmen Limousinů byl založen v roce 1886. Zajímavostí je, že nástěnné malby skotu v Lascaux ve Francii se podobají dnešním Limousinům. Barva-červená-celoplášťová, mulec, končetiny a oblasti očí jsou světlejší. Živá hmotnost: 650-1000 kg.
Český strakatý skot patří do skupiny plemen horského strakatého skotu. Zemí původu pro plemena této skupiny je Švýcarsko. Zde vznikl na úrodných pastvinách původní simentálský a bernský skot. V minulosti byl tento skot ve značné míře vyvážen, především do sousedních zemí, ve kterých vznikla plemena, která svůj původ od simentálského skotu odvozují. Tak vznikl v Německu německý strakatý skot (deutsches Fleckvieh), ve Francii montbeliardský skot, abondanský skot, východofrancouzský strakatý skot („race Tacheté de l´Est"). V dalších zemích rakouský strakatý skot (österreichisches Fleckvieh), český strakatý, slovenský strakatý, maďarský strakatý (magyartarka), strakatý skot v Itálii (Pezzata rossa),
Jugoslávii, Rumunsku a Bulharsku. Vysoké početní stavy simentálského skotu jsou rovněž v Rusku a na Ukrajině.
Je součástí celosvětové populace strakatých plemen shodného fylogenetického původu1, rozšířené, pro svoje vynikající vlastnosti a široké využití, na všech kontinentech. Na celkových stavech skotu v ČR se podílí v současné době zhruba jednou polovinou.